Slovník stavebních pojmů

Dočasná konstrukce, která drží čerstvý beton v požadovaném tvaru, dokud nezatvrdne. Ostravsky šalunk.

Žebírkové ocelové pruty, které v železobetonu přenášejí tah. Na stavbě se jim říká roxory.

Moderní a rychlý typ kompaktní svorky pro paralelní spojování elektrických vodičů v krabicích.

Extrémně řídká, vodnatá směs písku a čistého cementu, která tvoří adhezní můstek.

Souhrnný termín pro instalatérské kovové či plastové závitové prvky rozvodů vody a plynu.

Slavnostní stromek nebo ozdobený věnec vyvěšený na dokončené střeše.

Fyzikální měřicí nástroj fungující na neomylném principu spojených nádob.

Souvislá vrstva, která brání vzlínání vody a zemní vlhkosti do konstrukce.

Svařovaná ocelová síť, kterou se vyztužují betonové desky a podlahy.

Řemeslník, který zhotovuje a montuje plechové prvky střechy: žlaby, svody, oplechování a lemování.

Úřední povolení stavbu užívat. Bez něj se do novostavby nesmí nastěhovat ani ji nelze běžně financovat.

Lidový termín pro ukončení práce, vyčištění vercajku a odchod z pracoviště.

Nosná dřevěná konstrukce střechy, na které leží latě a krytina.

Hantýrka popisující odchylky ve složení a hustotě míchaných směsí.

Tradiční elektrikářská šroubová svorkovnice pro vodivé spojení kabelů.

Nehořlavý a prodyšný izolant z roztavené horniny nebo skla. Dražší a těžší než polystyren.

Hluboká naběračka na maltu nebo lepidlo. Ostravsky šufan, z německého Schaufel.

Plastový nebo plechový truhlík velkého objemu, ve kterém se míchá zednická malta či štuk.

Základní nástroj instalatérské brašny na trubky a kulaté spoje.

Hladítka používaná pro finální zednické povrchové úpravy.

Vroubkovaná (vrapovaná) ochranná plastová trubka, takzvaná chránička.

Podélný žlab na okraji střechy, který sbírá vodu a odvádí ji do svodu. Na Moravě rýna.

Vrstva malty nanesená na zdivo, která ho vyrovná, uzavře a připraví pod finální povrch.

Regionálně ukotvená hodnotící označení profesních rolí či míry zručnosti.

Masivní ocelová tyč pro hrubé demoliční a pákové práce.

Nejpoužívanější izolant na fasády: levný, lehký, dobře se zpracovává, ale je hořlavý a neprodyšný.

Skleněná tkanina vtlačená do stěrkové vrstvy, která roznáší napětí a brání praskání povrchu.

Fólie pod krytinou, která odvede vodu vniklou pod tašky, ale nechá projít vodní páru zevnitř.

Nosný prvek nad oknem nebo dveřmi, který přenáší zatížení zdiva nad otvorem do stěn po stranách.

Zlidovělé názvy specializovaných elektrických pil pro truhláře a tesaře.

Nástroje z kalené oceli, do kterých se tluče úderovým nástrojem.

Dokument, který zařazuje budovu do energetické třídy A až G. Vyžaduje se při stavbě, prodeji i pronájmu.

Ucelený systém ráčen a prodlužovacích nástavců pro utahování matic.

Extrémně výkonné elektropneumatické kladivo.

Polystyren s příměsí grafitu. Izoluje zhruba o pětinu lépe než bílý, ale na slunci se při lepení kroutí.

Sejmutí svrchní úrodné vrstvy půdy před zahájením stavby a její uložení na pozdější rozprostření.

Jednokolový vozík na převoz malty, betonu a suti po staveništi.

Univerzální označení pro průmyslově vyráběné stavební lepicí a stěrkové hmoty na cementové bázi.

Zhutněná vrstva štěrkopísku pod deskou, dlažbou nebo potrubím, která roznáší zatížení a odvádí vodu.

Tenká finální vrstva omítky s jemným kamenivem, která dává stěně hladký povrch pod malbu.

Kotvicí prvek s širokou hlavou, který drží izolant na fasádě spolu s lepidlem.

Velmi tenká nenosná zeď budovaná specifickým způsobem.

Místo v konstrukci, kudy teplo uniká rychleji než okolím - typicky nezateplený věnec, překlad nebo balkonová deska.

Masivní ocelová spojovací součást s ostrými špičkami tvarovaná do písmene U.

Tradiční a přitom mimořádně spolehlivý materiál k utěsnění závitových spojů v instalatérství.

Vysokootáčkový nástroj pro řezání kovu a zdiva a broušení svárů.

Souhrnné označení pro nářadí, které si řemeslník nosí s sebou. Z německého Werkzeug.

Ruční stroj, který údery pěchovací desky hutní zeminu v úzkých rýhách. Podle pohybu se mu říká žába.

Certifikovaná skladba vrstev lepených a kotvených přímo na fasádu: izolant, stěrka s perlinkou a povrchová omítka.

Základní vodorovná čára, od které se na hrubé stavbě měří všechny výšky.

Nástroj s bublinkovou libelou, kterým se kontroluje vodorovnost a svislost konstrukce.

Soupis všech prací a materiálů s množstvím, ale bez cen. Je podkladem pro porovnatelné nabídky.

Betonový pruh pod nosnou stěnou, který přenáší zatížení stavby do únosné zeminy.

Pevný rám osazený ve stěně, do kterého se zavěšují dveře. Lidově futro.

Ruční nářadí s plochou čepelí na nabírání a rozprostírání malty. Na stavbě se jí skoro vždy říká kelňa.

Stlačení sypké zeminy nebo štěrku strojem, aby se později pod zatížením nesedala.

Dvoupólový elektrikářský přístroj, který zjistí přítomnost životu nebezpečné „šťávy“ (fázového napětí).

Duté betonové tvárnice, které se vyskládají, vyztuží a zalijí betonem. V konstrukci zůstávají napořád.

Vyztužený betonový pás po obvodu stavby v úrovni stropu, který svazuje stěny do jednoho celku.