Ruční nářadí s plochou čepelí na nabírání a rozprostírání malty. Na stavbě se jí skoro vždy říká kelňa.
Zednická lžíce je nejběžnější nářadí zedníka: ocelová čepel nasazená na rukojeti, kterou se nabírá malta z nádoby, roznáší se do ložné spáry a přebytek se stahuje zpět.
K nanesení a hrubému stažení omítky se pak používají dřevěná či plastová hladítka (rajbák, fartáč), na detaily úzké hladítko zvané štosák.
Tvar lžíce se liší podle práce: trojúhelníková se používá na zdění, zaoblená na omítání a spárování. Slovo kelňa pochází z německého Kelle a na Ostravsku je běžnější než spisovný název.